Význam měření SET
Jako optimální silážní zralost je možno charakterizovat to vývojové stadium, ve kterém je dosaženo nejvyšší možné krmné hodnoty a zároveň zajištěn optimální průběh kvasného procesu.
Předčasný termín sklizně
- nedostatečné využití výnosového potenciálu výkonných hybridů KWS
- malý výnos škrobu
- neuspokojivá struktura krmiva
- nízký příjem krmiva z hlediska přijaté sušiny
- nadměrné ztráty odtokem silážních šťáv
Opožděný termín sklizně
- zvýšené riziko špatného průběhu kvašení vzhledem k vysokému obsahu sušiny ve zbytku rostliny
- ztížené, v pokročilejším termínu nemožné, udusání hmoty a vytvoření anaerobního prostředí pro mléčné kvašení
- vysoké zatížení plísněmi a jejich toxickými zplodinami
Optimální termín sklizně
- zajišťuje obsah škrobu větší než 30%.
- Sušina zbytku rostliny nepřesahuje 24%.
Toto optimum, které vyjadřuje určitý kompromis mezi snahou o dosažení maximálního výnosu zrna a ještě únosnou silážovatelností zbytku rostliny, nastává u většiny velmi raných silážních hybridů KWS při dosažení sumy teplot 1350-1460°C, u většiny raných hybridů KWS při sumě teplot 1440-1500°C a u většiny středně raných hybridů KWS při 1470-1530°C.
Stanovení silážní zralosti na základě sumy efektivních teplot
Stanovení optimálního termínu sklizně u silážní kukuřice je zdánlivě jednoduché, ale v praxi dochází každoročně k velkým potížím. Teoretické postupy jak stanovit optimální termín sklizně jsou velmi dobře známy, ale v praxi narážejí na malou mobilitu a velkou pracnost (odběr hodnověrného vzorku, stanovení termínu odběru, stanovení sušiny klasu a sušiny zbytku rostliny). Proto se hledají možnosti, jak optimální termín sklizně stanovit co nejjednodušším a nejpřesnějším způsobem. Měření a vyhodnocování sumy efektivních teplot nabízí velmi perspektivní možnost.
Principem této metody je sledování denních efektivních teplot od výsevu kukuřice. Každý hybrid potřebuje ode dne výsevu ke dni silážní zralosti určitou sumu efektivních teplot. Její výše je odvislá od FAO skupiny každého hybridu. Sečítají se přitom denní střední teploty a odečítá fyziologická minimální teplota 6°C dle následujícího vzorce:
V principu se sumy vytvoří tak, že se střední hodnoty sčítají z nejvyšší a nejnižší teploty. Protože pod 6°C a nad 30°C se nekoná žádný nárůst, zohledňují se teploty pouze v tomto rozsahu.
V ČR poradenská služba KWS sledovala a vyhodnocovala poprvé sumu efektivních teplot v roce 2001. Teploty byly měřeny na 10 kontrolních(referenčních) stanovištích v různých výrobních a klimatických podmínkách.
Referenční stanoviště pro sledování sumy efektivních teplot v roce 2006
|
Místo |
Okres |
Oblast |
Nadmořská výška (m n.m.) |
Průměrné srážky (mm) |
Průměrné teploty IV-X (˚C) |
|
Farma Jones |
Břeclav |
Kukuřičná |
220 |
550 |
15,7 |
|
Horšov |
Domažlice |
Obilnářská |
400 |
586 |
13,9 |
|
Chroustovice |
Chrudim |
Řepařská |
250 |
625 |
14,4 |
|
Kyjov |
Žďár nad S. |
Bramborářská |
650 |
680 |
13,8 |
|
Luštěnice |
Ml. Boleslav |
Řepařská |
220 |
||
|
Sedlec |
Č.Budějovice |
Obilnářská |
380 |
550 |
14,2 |
| Staňkovice | Louny | Řepařská |
280 |
430 |
14,9 |
|
Starojícko |
Nový Jíčín |
Bramborářská |
315 |
760 |
14,3 |
|
Trhový Štěpánov |
Benešov |
Bramborářská |
450 |
617 |
13,8 |
|
Uherský Brod |
Uh. Hradiště |
Kukuřičná |
225 |
662 |
15,5 |
Orientaci o potřebné sumě efektivních teplot pro jednotlivé FAO skupiny hybridů KWS uvádí následující tabulka
|
Rozpětí FAO |
Hybridy |
Teplotní úhrn (°C) |
Průměr (°C) |
|
200 - 230 |
Salgado,Podium, Amadeo, Cingaro,Ambrosini |
1350°C - 1410°C |
1380°C |
|
230 - 250 |
Bellevue, Lacta, Zidane,Ronaldinio,
Kosinus,Amoroso, Eco |
1400°C - 1460°C |
1430°C |
|
250 - 280 |
Romario,Menuet, Graneros, Severo, Kvalitas,Kuratus,Atletico,Touran |
1440°C - 1500°C |
1470°C |
|
280 - 300 |
Chambord, Kipous, Beatus |
1470°C - 1530°C |
1500°C |
|
300 - 350 |
Symbol, Kladdus, Kaifus, Havane, Amandha, KWS 1393,KWS 2376,Kursus,Karas, Krabas |
1500°C - 1600°C |
1550°C |
Výše uvedené sumy efektivních teplot jsou pouze orientační a při jejich dosažení se předpokládá sušina celé rostliny na úrovni 30-31%. Porosty v konkrétních pěstitelských podmínkách jsou dále ovlivněny půdním druhem, expozicí pozemku, stresem ze sucha, výsevem před 20.4. a nebo po 10.5. Z toho vyplývá, že je třeba při využití sumy efektivních teplot v konkrétních podmínkách pracovat s určitou korekturou.
Korektura teplotních sum na základě údajů o stanovišti
|
|
Připočíst |
Odečíst |
|
Výsev před 20.4. |
150 |
|
|
Výsev po 10.5. |
|
150 |
|
Jižní svah |
100 |
|
|
Severní svah |
|
100 |
|
Písčitá stanoviště |
150 |
|
* Ke korekci teploty je důležité znát také nadmořskou výšku referenčního stanoviště a nadmořskou výšku vlastních pozemků. Pokud se stanoviště referenční shoduje v nadmořské výšce s pozemky vlastními, korekce se neprovádí. Pokud je vlastní pozemek od referenčního stanoviště v odchylné výšce, tak podle situace buď přičítáme a nebo odečítáme 100°C na 100 m nadmořské výšky.
Jak využít sumu efektivních teplot v praxi?
Příklad: Podnik pěstuje hybrid Romario. Pozemek má mírnou severní expozici a termín setí byl 19.4. Nadmořská výška vlastního pozemku je 350m, nadmořská výška referenčního stanoviště je 450m. K 20.8. obdrží zodpovědný pracovník informaci o sumě teplot z referenčního stanoviště 1190°C.
Algoritmus odhadu termínu sklizně:
|
1. |
Pozemek podniku ve výšce 350m |
|
+100°C |
|
2. |
Severní expozice |
|
-100°C |
|
3. |
Korekce na nadmořskou výšku a expozici |
+100 -100 |
0°C |
|
4. |
Chybějící suma efektivní teploty |
1430 - 1190 |
= 240°C |
Pokud je předpokládaný denní nárůst efektivní teploty vysoký, např. 11°C , pak počet dní potřebných k dosažení odpovídající sumy efektivních teplot je 240 / 11 = 21,8 - zaokrouhleně 22dnů. Přibližný termín dosažení silážní zralosti je 10.9.
Pokud je předpokládaný denní nárůst efektivní teploty nízký, např. 7,5°C , pak je potřeba 240 / 7,5 = 32dnů. Přibližný termín dosažení silážní zralosti je 21.9.
Znalost údajů o aktuálním stavu sumy efektivních teplot pro konkrétní pěstitelské podmínky umožňuje zemědělským podnikům efektivní plánování při nasazování mechanizace a využívání lidských zdrojů v podniku. Také z víceletých pozorování v zahraničí vidíme, že termín sklizně silážní kukuřice je každoročně odlišný a nelze proto paušálně stanovit pevné kalendářní datum, jak se to ještě ve většině případů v ČR děje.
Pro upřesnění odhadu silážní zralosti je potřeba odebrat vzorek sklizňové sušiny. Vypočtená data jsou pouze orientační!