Vliv počasí na přezimování řepky v zimě 2006/2007 a doporučení na jaro

Většina porostů ozimých řepek šla do zimy ve velice dobré kondici, s výjimkou některých porostů založených po 10. září. Tyto porosty byly zpravidla vlivem podzimního sucha špatně vzešlé a nevyrovnané.

Ale díky příznivému podzimu a velmi teplému průběhu zimy i velká většina těchto porostů velice dobře přezimovala a po zimě vypadá poměrně slušně.

Ovšem zároveň s tím jak byl průběh této zimy příznivý pro řepku, byl zároveň i velice příznivý pro růst plevelů , rozvoj chorob, škůdců a v neposlední řadě i pro intenzivní růst neošetřeného výdrolu obilnin.

S trochou nadsázky se dá říci, že během zimy je řepka v “ Boží náruči “ a agronom nemá

příliš velkou možnost dění na poli ovlivnit. A právě v letošním roce nám byla tato “ náruč “ oproti roku předchozímu štědře otevřena a nyní bude již jen na nás jak s tímto kladem dokážeme hospodařit, aby na konci celého snažení byly spokojené úsměvy nad dosaženými vysokými výnosy.

Správné posouzení stavu porostu po skončené zimě, je proto velice důležité pro další agronomická rozhodnutí, která jsou nezbytná pro úspěch celého pěstování řepky.

Kromě počtu rostlin na 1 m² se řídíme především silou kořenového krčku, počtem listů na rostlině a celkovým zdravotním stavem rostlin. Je totiž logické, že nižší počet rostlin může být vyvážen jejich mohutností. Optimální počet rostlin na 1 m²  je u liniových odrůd 40 – 60 rostlin , u hybridů potom 30 – 40 rostlin.

Období předjaří je pro řepku jedno z nejkritičtějších období. Nedostatečně vyvinutý kořenový systém nedokáže

zabránit vytahování rostlin při střídání denních plusových a nočních minusových teplot. Slabá řepka, která bez problémů překonala zimu se potom s touto situací nedokáže vyrovnat.

Prvním projevem začátku jarní vegetace je obnovení tvorby kořenového systému. Rostliny rychle přecházejí do fáze prodlužovacího růstu, která je charakteristická rychlým nárustem biomasy a velkou potřebou živin ( především dusíku).

Proto je jedním z nejdůležitějších opatření při otevření jarní vegetace jarní regenerační hnojení dusíkem, která by mělo přispět především k rychlé regeneraci listového aparátu.

Jarní regenerační dávka dusíku by měla činit v průměru 60 – 100 Kg N / ha. Tuto dávku je vhodné s ohledem na nebezpečí návratu zimy a ztrátu zimovzdornosti rozdělit na dvě dávky. První dávku je vhodné aplikovat v tuhých N-hnojivech ( např. LAV, DA, DASA) a měla by činit přibližně 30 – 40 Kg N/ ha.Druhá dávka by potom měla následovat 10 – 14 dnů po dávce první, ve výši 30 – 60 Kg N/ ha a je možné použít již tekutá dusíkatá hnojiva ( DAM, SAM).

Vzhledem k průběhu počasí posledních dní by měla být proto první regenerační dávka ve většině případů již provedena.

Na následujících obrázcích se podívejme na realitu dnešních dní:

 

 

 

 

Toto je výsledek špatné přípravy spojené s nezvládnutou likvidací výdrolu obilnin na podzim. Přitom aplikace graminicidu zde byla provedena, ale jak je patrné, tak ve zcela nevhodnou dobu a jednalo se tedy o zbytečně vynaložené finanční prostředky, které nám daný porost rozhodně nevrátí.

Výdrol potom odebírá malým rostlinkám řepky nejen živiny, ale především vláhu, které je již řadu let na podzim nedostatek.

Tento porost nám nemůže poskytnout uspokojivý výnos a je proto předurčen k zaorání, protože ani sebelepší agrotechnická opatření nám nemohou pomoci k uspokojivému zlepšení stavu porostu, natož k dosažení přijatelného výnosu.

 

 

U tohoto porostu je rovněž patrná značná nevyrovnanost, jsou zde vidět vedle dobře vyvinutých rostlin i rostliny malé, podstatně slabší.

Tento porost by při normálním průběhu zimy neměl příliš velké šance na přežití.

Jedním z důvodů tohoto stavu je i fakt, že porost byl založen až po 5. září a trpěl silným nedostatkem vláhy.

Velkým nebezpečím u tohoto porostu může být druhotné zaplevelení, které nás může stát vynakládání dalších finančních nákladů na porost.

Je jasné, že u tohoto porostu nemůžeme očekávat špičkový výnos, ale pokud bude pokračovat příznivý průběh jara je možné ho ponechat a snažit se pomocí vhodných agrotechnických opatření dovést tento porost k co nejlepšímu výnosu.

 

 

Porost řepky na tomto snímku je velice pěkný a je na první pohled patrné, že u něho byla velice dobře zvládnuta   všechna agrotechnická opatření.

Jednotlivé rostliny jsou vyrovnané, dostatečně silné a olistěně, počet rostlin na jednotku plochy je také optimální.

Takovýto porost si zaslouží naši péči a vyplatí se do něho investovat , protože má všechny předpoklady potřebné k dosažení vysokého výnosu, který je důležitým předpokladem k dosažení rentability při pěstování řepky.

 

Ing. Miroslav Vavřina

KWS OSIVA, s.r.o.