Kukuřice v oranžovém balení

Tak vypadá mluvnice letošního roku. Kdo chce přežít, a přežít chce každý, přistupuje však nakonec i k takové pohromě pragmaticky a zachraňuje, co se dá. A leccos skutečně zachránit lze, víte li (know) jak (how). Jak zasilážovat kukuřičnou hmotu o kritické 55 procentní sušině? Či přímo jak se v příštím roce vyhnout problémům s pozdní sklizní siláže? Tyto a další odpovědi firma KWS obrazně řečeno přibaluje zákazníkům k osivu svých hybridů.

Pěstitelé si na tento servis zvykli a jak se zdá, oceňují jej. Nebýt toho, že jsem výjimečně dorazil včas, asi bych úvodní seminář „Dne kukuřice KWS“ v Jabloňově strávil ve stoje. Akce se konala 12. září a přijelo na ni opravdu hodně lidí. Jak se již stalo téměř tradicí, úvodní seminář patřil obecným tématům technologií a perspektiv kukuřice.

 

Stále je co zlepšovat

 

Plochy kukuřice v Evropě významně rostou každý rok a jak v úvodním příspěvku připomenul ředitel firmy Ing. Karol Bartalský, ukazuje to na velký potenciál a plasticitu této plodiny. Mírný ústup ze sušších oblastí Evropy bohatě nahrazuje expanze ploch zejména zrnových hybridů ve středu a na severu Evropy. Extrémní nárůst zaznamenalo například Polsko, kde za poslední rok stouply plochy o 42 %, a pozoruhodná je také křivka průměrných hektarových výnosů v ČR při sklizni na zrno od čtyř tun v roce 1988 až téměř k sedmi tunám v sezóně 2002. Konkurence tedy roste a nové perspektivy využití kukuřice (například na nepotravinářské účely) dávají tušit, že investice do zefektivnění jejího pěstování bude velmi prozíravá.

Monitoring zavíječe kukuřičného, nutriční hodnoty hybridů v silážní zralosti, suma efektivních teplot či hnojení fosforem pod patu jsou vesměs známé projekty, z nichž se skládá poradenský servis KWS. Celkem šest projektů, které běží nebo se rozbíhají, shrnul ve svém příspěvku zástupce KWS pro Vysočinu Ing. Karel Prokeš. Zajímavé bude sledování obsahu mykotoxinů v silážní hmotě a jejich porovnání u klasických a stay green hybridů (ing. Románková), či stanovování optimálního termínu sklizně jednotlivých hybridů pro nejvyšší výnos využitelné energie (ing. Prokeš). V souvislosti s těmito aktivitami budiž vyřčena i pochvala za velmi kvalitní a přehlednou prezentaci firmy na webových stránkách www.kws.cz.

 

Pozor na kvalitu siláže

 

Přednáška z patra, bez jediné poznámky na papíru či promítnutého obrázku na zdi a všichni poslouchají. Tak vypadalo vystoupení MVDr. Dvořáčka z firmy S.O.S., s. r. o., Skalice nad Svitavou. Vysoká sušina a nízký obsah cukrů jsou vedle celkově nízkých výnosů hlavními problémy, se kterými se letos potýká naprostá většina pěstitelů kukuřice. Není tedy divu, že rada, jak slušně zakonzervovat i takovou produkci, byla oceněna pozorností. První problém vysoké sušiny doporučuje řešit přidáním syrovátky, která vedle toho, že je díky obsaženým bílkovinám isotonickým roztokem, navíc dodá siláži i základní dávku mléčných bakterií. Tímto opatřením se sníží sušina siláže pod 40 % a zlepší se vytěsnění vzduchu, tedy jejího udusání bez nebezpečí zahřátí.

 

Dalším bodem letošní konzervace bude dodání cukrů potřebných k dobrému prokvašení. Proti optimálním 10 % měli letošní kukuřičné siláže obsah cukrů leckde i kolem 1,1 %. Vedle melasy je možné volit podle vlastních zkušeností enzymy celulolytické či amylolytické, zvláštní důraz ovšem MVDr. Dvořáček kladl na kontrolu dobré prokvašenosti siláží. Jak upozornil: „Chceme li se vyhnout problémům s acidózami, je nutné počítat s tím, že letošní siláže bude možné zkrmovat možná až po dvou měsících od jejich založení. Důvodem bude opět obecně nízká hladina snadno přístupných cukrů a tedy pomalejší fermentace. Jedině dobrým prokvašením totiž klesne pH na takovou úroveň, která přirozeně zahubí mléčné bakterie, a tak zabrání jejich opětovné aktivaci v kravském bachoru.“ Za přímo nezbytnou považuje letos dr. Dvořáček také ochranu siláží proti plísním. Ty se jinak stanou hlavním problémem zejména příští rok po jarním oteplení.

 

Opět nové hybridy

Perfektní porosty kukuřice, které jsme na plochách společnosti AGRO Záblatí kolem Jabloňova viděli v posledních letech, letos nikdo nemohl čekat, nicméně díky tamní vyšší poloze bylo, s čím se pochlubit. Představení portfolia hybridů KWS 2004 pro bramborářskou a částečně i řepařskou oblast se velmi elegantně ujali dva spíkři Ing. Jan Bosák a Ing. Karel Prokeš, kteří střídaje se navzájem, prošli s přítomnými ve svižném tempu demonstrační řadu. K osvědčeným hybridům let minulých i letos přibyli noví favorité příštích sezón.

 

Tradičně silnou disciplínou KWS jsou silážní hybridy velmi raného sortimentu. K hybridům Tassilo, Turini či Pedro se letos přiřadil tříliniový hybrid Ambros (230/230). Stejně jako ostatní jmenované vyniká vysokým podílem škrobu v silážní hmotě a velmi dobou stravitelností zbytku rostliny. Ambros navíc vykazuje nadprůměrný podíl palic a přestože je typicky silážním hybridem, lze jej použít i ke sklizni na vlhké zrno. Představeny byly také další dva hybridy pro bramborářský výrobní typ, které firma plánuje nabídnout pro sezónu 2004 v případě jejich registrace. Ecrin (200/210) i Diplomat (220/220) jsou určeny spíše pro pěstování na zrno a vzhledem k pomalejšímu uvolňování vody budou doporučovány zejména pro LKS a vlhké zrno. Zatímco Diplomat dobře snáší přísušky během vegetace, Ecrin vyniká odolností proti chladu.

 

Zrnovým typem a zároveň nejpozdnějším hybridem představeným v Jabloňově byl nový dvouliniový hybrid Ikos (270/270). Je vhodný do řepařské oblasti a vyniká zejména kvalitativními parametry zrna pro potravinářské účely (extruze, kvasný průmysl). Tato vlastnost, jak poznamenal ing. Bosák, nabývá na významu, uvědomíme li si, že výkupní cena potravinářské kukuřice byla loni až o 2000 Kč za jednu tunu vyšší než u krmné kukuřice. V letošních extrémních podmínkách prokázal Ikos navíc vyšší suchovzdornost, než se předpokládalo (korekce z * na **).

 

Po předpokládané registraci bude ze raného sortimentu v příštím roce k dispozici také univerzální silážní hybrid do řepařské a bramborářské oblasti Menuet (260/270).

 

Netradiční využití kukuřice

 

Úvodní zmínka o nepotravinářském využití kukuřice měla na polním předvádění svoje pokračování. Zájemcům o informace tam byl k dispozici zástupce mateřské firmy KWS MAIS GmBH z Německa dr. Jäger, který se dlouhodobě zabývá několika projekty (prozatím) netradičního využití kukuřice. Jedním ze směrů je energetika. Zisk energie z jednoho hektaru kukuřice je například o více než 50 % vyšší než u pšenice a měříme-li přímo schopnost hmoty produkovat bioplyn, vychází toto porovnání podle vystavených posterů téměř 2 : 1. Vysoký obsah lehce štěpitelných cukrů v kukuřičné řezance také výrazně zvyšuje fermentaci a tedy i výtěžnost bioplynu při jejím přimíchání do kejdy. Již při poměru kukuřice v kejdě zhruba 1 : 3 se produkce bioplynu ze stejného množství kejdy zvýší na čtyřnásobek.

Velkou budoucnost mají ve světě již používané biologicky degradovatelné obaly a izolační materiály. Podle údajů pana Jägera se současné náklady na výrobu například styropuru (polystyrenu) rovnají nákladům na výrobu stejného množství extrudované hmoty z kukuřice, která je schopná styropur s přehledem nahradit v mnoha směrech jeho využití.

 

Vyhrál Ikos

 

Nejen polní část, ale i celou akci zakončila veřejná sklizeň parcelek představených hybridů kukuřice s tipovací soutěží pro návštěvníky. Na tenzometrických vahách byl zjištěn výnos a vlhkoměrem stanovena sušina zrna každého hybridu. Výsledky, zdá se, překvapily nejednoho účastníka, neboť vítěze, jímž se v tomto případě stal hybrid intenzivnějších podmínek Ikos (270/270), tipnul ze zhruba stovky účastníků soutěže pouze jeden zemědělec. Shodou okolností jeden z prvních letošních pěstitelů tohoto hybridu, neboť Ikos byl registrován těsně před začátkem sezóny 2003.

 

Ing. Pavel Bartoš