Postřehy z polí řepka 30.3.2009

Průběh dosavadní vegetační a klidové fáze řepky se liší od průběhu vegetace řepky v minulém roce jako černá  od bílé. Na podzim 2007 mokro, v září místy spadlo až 150 mm, podzim 2008 velmi suchý, září se srážkovým úhrnem kolem 10 mm.Přesto se v obou těchto ročnících s tak markantně odlišnými vláhovými podmínkami ukázal jako rozhodující časný termín setí.V obou letech řepka zaseta do 20.8. dokázala stejnoměrně vzejít a do zimy vytvořit dostatečně silnou rostlinu. Řepky seté koncem srpna na podzim 2007 vzcházely do přemokřených půd s nedostatkem vzduchu, vytvářely husté porosty se slabými jedinci a chladný podzim jim už nedovolil do zimy zesílit. Na podzim 2008 začaly později seté porosty (rozdíl v setí 2 dny) vzcházet až po srážkách v říjnu anebo nevzešly vůbec. Naštěstí teplý a dlouhý podzim spoustu porostů podržel. Zima se nakonec díky sněhové pokrývce zachovala také milosrdně. Přestože se příroda seč mohla snažila napravit chyby v agrotechnice, jsou porosty těchto řepek  v současné době slabé a mezerovité. Největší problém je u velmi těžkých půd, kde proběhnou zaorávky celých porostů.

 Argumenty pěstitelů, že jim řepka při raném setí přeroste neobstojí díky možnostem použití regulátorů růstu . Argumenty, že vloni ji také pozdě seli a byla pěkná nejsou argumenty zkušeného zemědělce, ten ví, že silná rostlina jdoucí do zimy daleko lépe odolá neznámému průběhu zimy a následného jara. Sejeme na jistotu.

 

 

Řepka čeká na teplo

Negativním jevem v současné době u většiny porostů je nedostatek tepla a vzduchu v půdě. Lehčí půdy v teplejších a přísuškových oblastech nebo mělké půdy  ve svažitém terénu vytvářejí pro růst  řepky dobré podmínky, porosty jsou po prvním přihnojení a v rámci možností vegetují, obnovují listovou plochu. Horší je to na těžších půdách, kde díky neustálým srážkám a nízkým teplotám dochází k zamokření a podmáčení porostů, navíc už z podzimu většinou slabších (termín setí a sucho). V některých humidnějších oblastech řepka zčervenala - reakce na nedostatek vzduchu v půdě a v ohniscích hnědně a uhnívá. Dalším ztrátám rostlin může zabránit  očekávané oteplení, které proteplí a provzdušní půdu a urychlí regeneraci. Pomoc může také dostatečné přihnojení ledkovou formou dusíku, která se dokáže velmi rychle zabudovat do výživného systému rostliny a podporuje tvorbu nových listů a asimilaci jako zdroj energie pro další růst rostliny. V této situaci nejsou vhodné formy dusíku amonného jako močovina nebo síran. Na jejich zabudování rostlina potřebuje energii, kterou nemá z čeho čerpat (malý nebo poškozený listový aparát, chladno, bez slunečního svitu).

 

 

 Hluboce kořenící řepka – základ pro dobrý výživný a  zdravotní stav

Suchý podzim 2008 nemá jen negativní stránky. Velmi pozitivně se projevil na zakořenění včasně setých porostů. Kořeny sahají běžně až do hloubky 30 cm a opravdu lze na řepce pozorovat silný kulovitý kořen, jak se píše v odborné literatuře. V případě nouze o vláhu (přehřátí a vysušení horní vrstvy půdy) nebo živiny (po zimě dusík ve spodních vrstvách) bude takto zakořeněná  řepka odolnější proti stresu.

 V loňském roce, po přemokřeném podzimu, byly řepky velmi mělce zakořeněné a mohl to být také jeden z důvodů špatného zdravotního stavu a nižších výnosů.

 

Ing.Ludmila Kačicová

30.3.2009